|
|
Demokratický deficit EU: možnosti vývoje
Tomášová, Tereza ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce "Demokratický deficit EU: možnosti vývoje" pojednává o demokracii a demokratické legitimitě Evropské unie. Představuje především pojem demokratického deficitu EU, což je mnohoznačný termín, zpravidla však označuje nedostatek demokracie- především nedostatek účasti lidu na řízení společnosti či nedostatek demokratické legitimity evropských institucí a jejich rozhodování. Cílem mojí práce bylo dle předložených hypotéz zjistit, co způsobuje demokratický deficit EU, zda se jedná o závažný problém, který by se měl řešit na evropské úrovni a pokud ano, jaké jsou možnosti jeho minimalizace či dalšího vývoje. Abych prozkoumala toto téma blíže, tak se v úvodu zabývám teorií demokratické legitimity, kterou rozděluji na "input a output". V úvodu jsem také představila metodologické ukotvení své práce a současnou debatu k tématu demokratického deficitu v nejvýznamnějších periodikách, které se zabývají EU a think tancích. Ve druhé části se věnuji historii demokratického deficitu a jeho různým definicím dále navazuji s představením svých dvou hypotéz, které se zabývají tím, zda je nebo není demokratický deficit v EU problémem. Ve třetí části je testuji na projektu Jednotné evropské nebe, který má za cíl reformovat současnou podobu poskytování letových provozních služeb v evropském prostředí....
|
|
|
Jak se žije Čechům v Bruselu, aneb, Nahlédnutí do světa českých euroúředníků
Králíčková, Lucie ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Bezoušková, Markéta (oponent)
Práce nahlíží do života Čechů pracujících v institucích EU. Teoretickým základem je koncept transnacionalismu, jakožto v současné době převažující přístup k mezinárodní migraci. Práce se zaměřuje na skupinu migrantů, které charakterizuje výrazná mobilita a vysoká kvalifikace, klíčové pro moderní znalostní společnost. Jedná se o migranty, jejichž život se odehrává ve dvou i více státech a udržují si úzký kontakt se svou zemí původu. Vynořuje se pojem dočasnosti jakožto rozměr, který ovlivňuje nejen strategie a životní styl, ale i postoje a hodnoty českých transnacionálních migrantů v Bruselu. Závěry prezentované v práci jsou založené na kvalitativním výzkumu vycházejícího nejen z dlouhodobého zúčastněného pozorování, ale i formálních polostrukturovaných a neformálních rozhovorů. Cílem práce je odkrýt klíčový rozměr dočasnosti skrze materiální kulturu spojenou se strategií bydlení a spotřeby, a to, jak jsou dotyční ovlivněni vysoce specifickým prostředím institucí. Zjistit, zda je možné o Češích pracujících v Bruselu hovořit jako o transnacionálních migrantech vzhledem k teoretickému vymezení transnacionalismu, především pak s ohledem na vztahy k České republice a Belgii, na kontakty s domovem. KLÍČOVÁ SLOVA: transnárodní migrace, materiální kultura, Češi, Brusel, Evropské instituce, dočasnost, "bublina"
|
|
|
Petiční právo k Evropskému parlamentu
Tycová, Tereza ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Hubková, Pavlína (oponent)
Práce se zabývá petičním právem k Evropskému parlamentu. Cílem práce bylo podat základní informace o tomto institutu a představit jej jako účinný a v praxi využitelný nástroj přispívající k posílení demokratických principů v Evropské unii. Práce je rozdělena do pěti kapitol, v nichž je nastíněn vývoj institutu petičního práva, postup pro předložení petice, činnost Petičního výboru, dále je zhodnoceno využití petičního práva dle různých faktorů a na závěr obsahuje práce i komparaci činnosti Petičního výboru s rolí evropského veřejného ochránce práv.
|
|
|
Národní koordinace policejní spolupráce v rámci Evropské unie - případová studie České republiky
Strouhalová, Jana ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Policejní spolupráce je významnou součástí zajištění vnitřní bezpečnosti Evropské unie, její výkon se však v jednotlivých zemích liší. Tato diplomová práce se zaměřuje na koordinaci policejní spolupráce z pohledu České republiky. Cílem práce je interpretovat koordinační mechanismus v České republice a analyzovat míru jeho centralizace a konkrétní způsob řízení. K tomu je využito teorií liberálního mezivládního přístupu a institucionalismu. Dílčím cílem práce je ověřit, zda je koordinační mechanismus ovlivněn evropeizačními procesy. Analýza probíhá na systémové rovině, která propojuje národní a evropskou koordinační úroveň. Koordinační mechanismus evropské policejní spolupráce v ČR se prokázal jako poměrně centralizovaný s určitými decentralizačními prvky a hierarchickým způsobem řízení. Evropeizace působí na policejní spolupráci ve všech svých dimenzích, pomocí přejímání, přesouvání i sdílení.
|
|
|
Evropský veřejný ochránce práv
Warchalová, Kamila ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Chvátalová, Iva (oponent)
Cílem bakalářské práce je přiblížit funkci Evropského veřejného ochránce práv popsáním historie vzniku tohoto úřadu a právních základů, vymezujících jeho pravomoci. Dalším bodem je přiblížení jeho vztahu k občanovi Evropské unie a k různým institucím na evropské úrovni. Taktéž se zaměřuje jak na mechanizmus šetření Evropského ombudsmana, tak na vymezení oblastí, kterých se týká a na bližší popis jeho zahájení, průběhu a podmínek nutných pro úspěšné uzavření případu. V závěru práce popisuji jedno konkrétní šetření z vlastní iniciativy Evropského ombudsmana v roce 2011, jako ukázku práce a výsledků této instituce. V práci jsou použité hlavně anglické primární a sekundární zdroje. Základ tvoří smlouvy Evropské unie, výroční správy Evropského veřejného ochránce práv, jeho publikace, různé články na dané téma a jiné internetové zdroje.
|
|
|
Proces institucionálních reforem EU vzhledem k jejímu rozšíření
Pohunková, Hana ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Šaroch, Stanislav (oponent)
Diplomová práce byla zpracována na téma Proces institucionálních reforem EU vzhledem k jejímu rozšíření. Práce se skládá ze dvou hlavních částí -- části teoretické a části praktické, každá část je navíc rozdělena do několika kapitol. První teoretická část práce pojednává o smlouvách, kterými se zakládaly nebo měnily hlavní evropské instituce, dále se samostatně zabývá problematikou Lisabonské smlouvy a ve třetí kapitole pak popisuje pět hlavních institucí EU, tedy Parlament, Radu, Komisi, Soudní dvůr a Účetní dvůr. Praktická část práce byla zpracována na základě vlastního výzkumu, kterého se zúčastnily téměř dvě stovky respondentů a který byl zaměřen na zjišťování úrovně znalostí respondentů o institucích EU. Výsledky průzkumu jsou analyzovány pomocí grafů a tabulek a doplněny komentářem. V závěru práce jsou uvedeny možnosti a doporučení, které by měly pomoci vylepšit povědomí široké veřejnosti o správě EU.
|
|
|
Lobbování v EU se zaměřením na oblast 1.pilíře
Setničková, Tereza ; Jakš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Pešková, Vladimíra (oponent)
Tato diplomová práce popisuje současný stav lobbování v Evropské unii. Cílem práce je nalézt a popsat cesty, které zájmové skupiny mohou využít na podporu jejich postoje k problému. První část práce je teoretická a je zaměřena na definici lobbování, jeho legitimitu a úlohu, kterou hraje v rozhodovacím procesu EU. Stručně zmíněna je historie lobbování a zájmových skupin na evropské úrovni, s důrazem na reprezentaci obchodních zájmů. Dále jsou představeny hlavní instituce Evropské unie, protože porozumění jejich rozdílům je klíčové pro posouzení jejich významu pro lobbování. Následně jsou popsány rozdíly v lobbování dle institucí, se souhrnným srovnáním institucí podle teorie přístupu. Druhá část práce ukazuje, jak lobbování může ovlivnit politiku na případové studii týkající se trhu s banány v Evropě. Nejprve je popsána situace na trhu s banány, s důrazem na producenty a dovozce. Poté je uveden vývoj legislativy pro jednotný evropský trh s banány spolu se změnami, které byly učiněny v souladu s rozhodnutími WTO. Následně jsou analyzovány zájmy a lobbistické aktivity subjektů, kterých se spor týkal. Zhodnocení výsledků strategií, které je možno učinit s ohledem na to, že spor není ještě uzavřený, tvoří závěrečnou část práce.
|
host ::
RSS.